středa 22. června 2016

RECENZE #11 - KNIHA DŽUNGLÍ


Obecné informace o filmu:


Název (v originále): The Jungle Book
Název (český): Kniha Džunglí
Rok: 2016
Knižní předloha: Rudyard Kipling
Režie: Jon Favreau
Scénář: Justin Marks
Hudba: John Debney
Hrají (teda mluví): Neel Sethi, Bill Murray, Ben Kingsley, Idris Elba, Scarlett Johansson, Lupita Nyong'o, Christopher Walken, Giancarlo Esposito, Jamie Dornan,..Žánr: Dobrodružný / Drama / Rodinný / Fantasy

O čem film je:


Hrdinou filmu je chlapec Mauglí, člověčí mládě vychované v džungli vlčí smečkou. Do džungle však přichází hrozivý tygr Šér Chán, jenž si nese jizvy způsobené člověkem. Šér Chán chce zničit vše, co vnímá jako ohrožení a Mauglí cítí, že již v džungli není vítán. A tak opouští svůj domov a vydává se na dobrodružnou cestu plnou poznání. Provází ho přísný mentor, pardál Baghíra, a veselý medvěd Balú. Cestou džunglí se Mauglí setká se zvířaty, které to s ním nemyslí vždy dobře. Patří mezi ně krajta Ká, jejíž svůdný hlas a pronikavý pohled hypnotizují člověčí mládě, a marnivý král Ludvík, který se snaží Mauglího přemluvit, aby mu prozradil tajemství překrásného, leč smrtonosného Rudého květu: ohně.

Můj názor:


Když jsem zjistila, že se chystá nová verze mé oblíbené pohádky z dětství, Knihy džunglí, tak jsem si ani nedovolila váhat a vydala se po dlouhém čase do kina a zase jsem usedla do pohodlných sedaček a nechala se unášet tou zvláštní atmosférou, která na vás dolehne jen a pouze v kině. A s těmito vyhlídkami jsem potichu jako pěna (dobře, možná ne zas tak potichu) čekala, co se bude dít. Asi první dojem byl, že film má neskutečně krásné barvy a vše působilo skoro až reálně. Prostě to bylo už na první pohled krásný a já doufala, že mi to vydrží. A že, vydrželo. Užívala jsem si film od začátku do konce. Také musím pochválit český dabing, který mi přišel úplně přirozený a nenásilný.

Tentokrát kladné recenze, které jsem přečetla, opravdu nelhaly. Film mně dokonce donutil filozofovat (novinka). Nevím sice, jestli by fungovalo přátelství mezi medvědem (viz. Revenant), ale lidé zas tak odlišní od zvířat nejsou. Vždy je někdo nahoře žebříčku a někdo dole, a tak to funguje. Možná, že my se ženeme za financemi a zvířata za potravou, ale pořád to máme ten stejný námět.

Kdyby nás zvířata nezamordovala na první pohled, tak by to byla asi paráda, žít mezi vlky a opice společně s Mauglím. A to se dostávám k hlavním postavám. Mauglí, teda jediný pořádný člověk ve filmu, byl přesně takový, jak si ho představuju. A zvířátka byla teda také dokonale udělaná, myslím, že filmaři vycházeli z klasické Disneyho verze a zvířátka udělali podle ní. Mé nejoblíbenější zvířátko je rozhodně zpívající „medolačný“ medvěd Balů, protože každý má rád líné vtipálky, kteří odlehčují situaci, no ne? A nejméně oblíbené, není překvapivě tygr záporák, ale král Ludvík, který chtěl být člověkem. No jo ty vývojechtivé opice. :D

A ještě trocha chvály. Dramatičnost a hudba, dokázali dostat film do takového bodu, kdy už kolem mě ustalo chroustání křupek a „ Mamíííí, já chci na záchod“ a všichni s napětím sledovali, jak to bude dál. Skoro zázrak.
Závěr:

Asi jste si všimli, že toto je moje první recenze, která v sobě nemá ani kousek křivého sarkastického slovo, protože to byl úžasný zážitek a tento film by měl vidět každý, jak mladí, tak staří bez rozdílu. Něco bychom se z něj měli naučit a zároveň si odnést skvělý zážitek. Nádhera.

Trailer:



Soundtracky:




Děkujeme za přečtení a těšíme se na Vás u dalšího článku.
Vaše Klaruša (text) a Mata (zbytek) :) 

úterý 10. května 2016

RECENZE #10 - PROROCTVÍ

Obecné informace o knize:


Název (v originále): Starcrossed
Autor: Josephine Angelini
Rok vydání: 2014
Počet stran: 488


Anotace:


Hlavní postavou je šestnáctiletá Helen Hamiltonová, která od dětství vyrůstá na americkém ostrůvku Nantucket. Bolestně si uvědomuje, že se od ostatních vrstevníků liší – nejen svojí výškou (má zhruba metr osmdesát a vypadá to, že možná ještě poroste), ale i schopnostmi. Už odmalička se kolem ní dějí záhadné věci, umí například superrychle běhat a má nadlidskou sílu, kterou se snaží před okolím skrývat. Má obrovský strach, že tyhle její „abnormality“ značí, že je nějaká zrůda, a tak se snaží co nejvíc splynout s davem, nevyčnívat. Což je minimálně při její výšce opravdu těžké :-) Pak ale na ostrov zavítá početná rodina Délosových, kteří se sem přesunuli ze Španělska, a všechno je jinak. Obvykle mírná a klidná Helen začne být napjatá jako struna a přecitlivěle reaguje na jakoukoli zmínku o novousedlících, přestože je vůbec nezná a ani je nikdy neviděla. Její okolí, táta Jerry, nejlepší kamarádka Claire a kamarád Matt, ji nepoznávají a nechápou, co se děje.

Můj názor:


„Postavy jsem si oblíbila snad všechny (teda až na záporáky, samozřejmě, ale i tak byly dobře provedení), protože měli ducha, každá měla sebe sama. Nebyly to jen bezmyšlenkovité opičky, které udělali tu věc, která se jim hodila. Museli přemýšlet a vzdát se věcí a rozvíjet svou osobnost.“ Přesně tuto větu jsem si poznamenala před dvěma lety, kdy jsem kniha četla poprvé, teď bych ji sice napsala jinak, ale naprosto s mým mladším já souhlasím.

Tato kniha patří k současným nejvíce psaným knihám pro mládež, a to retelingům. (převyprávění klasického příběhu). Je to retelling světoznámeho eposu Ilias od pana Homéra smíchaný s kapkou řeckých bohů. Mnohé z vás by mohlo napadnout, že tento příběh je prostě jen okopírovaný příběh Percyho Jacksona, ale není to tak. Kniha se sice zabývá potomky řeckých bohů, ale úplně v jiném směru.

Proroctví byla kniha, která mě po dlouhé době nezanechala klidnou. Žila jsem životy hlavních hrdinů, trápila se s nimi, prožívala jejich radosti, a to se často nestává. Většinou jen čtu příběhy, ale tady jsem se tak jednoduše vžila do hlavních hrdinů, že to bylo až neuvěřitelné. Ze začátku jsem měla drobné pochyby, protože mi styl autorčina psaní byl cizí. Vadilo mi, že příběh není psaný ich formou. Zvykla jsem si, ale chviličku to trvalo v momeňtě kdy jsem přestala vnímat co se děje kolem mě, tak ta kniha mě už nepustila. Mohl na mě mluvit, kdo chtěl a já jsem se jen zabývala tím, jak se děj bude dál vyvíjet. Ale bohužel to netrvalo dlouho.


K ději nemůžu říct nic špatného. Většinou, když se v knize střídají části z obyčejného života a fantasy života, tak mě ten obyčejný nebaví, ale tady byl docela zábavný a nepředvídatelný.

Zvraty, napětí a strach, to kniha všech pro mě obsahovala. Konec byl samozřejmě napínavý, abychom si koupili další díl této série a dali vydělat všem, co se na tomhle podíleli.


Závěr:


Když jsem knihu četla jako menší, neuvěřitelně mně uchvátila, teď když jsem trochu povyrostla, jsem zjistila, že kniha je vážně docela dobrá, ale existují jednoduše lepší.

Knihy, které si přečtěte, pokud se vám líbila Fangirl:


  • Železný král – Julie Kagawa
  • Šepotání - Anita Grace Howard
  • Cinder - Marissa Meyer
  • Bylo nebylo - Odette Beane


     

     

Citáty:

„Rozmysli se, která z variant je horší, a rozhodni se pro tu druhou. Aspoň budeš, jakkoli to bude těžké, vědět, že se vyhýbáš něčemu ještě horšímu."

 

„Tohle není radost - radost je opak vězení. Otvírá srdce, nezamyká je. Radost je svoboda, jež osvobozuje od smutku, hořkosti, nenávisti.“

sobota 9. dubna 2016

TROCHU JINÁ RECENZE - DYSTOPIE


Dneska jsem se rozhodla, že udělám recenzi napříč dystopickými světy, které jsou už nějakou chvíli tak trochu v kurzu. Ne, že by dystopie dřív neexistovaly, ale jen to ještě nebyly dystopie. Pokud jste o tomto žánru ještě neslyšeli, tak se vám ho pokusím trochu přiblížit. Dystopie je jedna z větví klasického scifi. Teď jste si nejspíš vybavili létající auta a uklízející roboty, ale ona to není tak docela pravda. Hlavním prvkem je, že dystopický svět je svět lidí, kteří přežili zkázu světa a snaží se světu nastolit nový, odlišný řád (často velmi drastickým způsobem). Další znak je, že lidem se tento většinou tento řád moc nelíbí a chtějí se bouřit a mezi tímto chaosem se většinou zamilují (stíhají všechno). Velmi často tyto světy jsou obrazem světů středověkých, ale jen s ropnou skvrnou na moři a radiací ve vzduchu. A taky je tu plno těch světů, ve kterých chybí vzduch, voda a je moc horko.  Knihomolové toto období dystopií chápou jako knížky, které přišly po Hunger Games. A teď vám jich pár představím, přes ty známé až po ty nováčky.



              1. 
Divergence - Veronica Roth:
Nejznámější a nejvíce se podobající popisu dystopie, která oslovila velké množství čtenářů, ale i filmových fanoušků.
AnotaceHlavní hrdinka Beatrice žije v Chicagu budoucnosti, kde je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování určité ctnosti - Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost, Mírumilovnost a Upřímnost. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život. Beatrice se rozhoduje mezi tím, jestli zůstane s rodinou, nebo bude sama sebou - obojí mít nemůže…


2. Selekce - Kiera Cass:
Kniha pojednává o 35i možných budoucích princeznách, které jsou vybrány, aby soutěžily o ruku prince Maxona a staly se královnou. Podle mého názoru není lepší slaďárny, kterou byste v této době mohli přečíst. Je to nápadité, napínavé a vystupuje tam princ s modrýma očima, co víc si přát, že ano? :)


3. Skleněný trůn - Sarah J. Maas:
Jedna z těch dystopií, která se odehrává, jakoby ve středověku, ale není tomu tak. Je to překvapivě o dívce, která je profesionálním zabijákem a je za to uvězněna. Dostává příležitost na záchranu, když je jí nabídnuta možnost vyhrát místo králova bojovníka. Pokud hledáte knihu naplněnou krásnými slovními obraty a sarkasmem, ale hlavně neúnavným dějem, je to něco pro vás.

4. Rudá královna - Victoria Aveyard
Jedna z nejnovějších a nejúspěšnějších knih na trhu, ale Čechům se z nějakého důvodu nelíbí.  
Anotace: Chudobou zasaženi Rudí žijí pod nadvládou Stříbrných - elitních bojovníků s nadpřirozenými schopnostmi. Pro sedmnáctiletou chudou dívku Mare Barrow se ale asi nikdy nezmění to, že patří mezi Rudé. Mare pracuje v paláci Stříbných, v městě, které nenávidí. Rychle nicméně zjišťuje, že přesto, že jí v žilách koluje červená krev, ovládá smrtící sílu. Taková, která je pro Stříbrné hrozbou a která by mohla zničit jejich nadvládu.

Křišťálový meč

5. Delirium – Lauren Oliver:
Lena žije ve světě bez lásky. Každý rok lidé, kteří dovršili 18 let, podstoupí léčbu a zbaví se lásky jednou pro vždy, ale Lena udělala jednu velkou chybu. Zamilovala se. Super nápad, ale trošičku horší zpracování. Ale za přečtení určitě stojí.


6. Dokonalý pár - Ally Condie:
Nedokonalá série s dokonalými obálkami. Kniha kolísá mezi průměrem a podprůměrem mezi dystopiemi. Ale ty obálky.
AnotaceCassie vždy věřila, že podřídit se těmto rozhodnutím je jen malou daní za dokonalý život. Když jí tedy Společnost vybere jako životního partnera jejího nejlepšího kamaráda Xandera, nepochybuje o tom, že je to ten pravý… dokud se na displeji s jeho portrétem nakrátko nemihne tvář někoho úplně jiného. Cassie musí najednou řešit obrovské dilema – volit mezi Xanderem a Kyem, jediným životem, jaký kdy poznala a dovedla si představit, a cestou, po níž se dosud nikdo nevydal. Musí volit mezi dokonalostí a citem, který možná dokonalý není, zato je však upřímný.


7. Hostitel - Stephenie Meyer
Opomíjené dílo Stephenie Meyer, které bylo zastíněno Stmíváním, ale myslím si, že je stejně tak dobré, aby mohlo být slavné.
AnotaceMelanie Stryder se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ – její vetřelecká „duše“ – která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují.
 
8. Kázání ohně - Francesca Haig
*NEJNADĚJNĚJŠÍ NOVINKA*
Anotace: Snila ten nejnebezpečnější sen – sen o rovnosti. Čtyři sta let po jaderném výbuchu se civilizace i příroda na Zemi výrazně proměnily v nový, primitivní svět. Přestože již Zemi neohrožuje vše pohlcující nukleární oheň a radioaktivní záření přestalo působit, z neznámých příčin se lidé začnou rodit jen jako dvojčata. První z páru – Alfa je vždy ve vynikající fyzické kondici, druhý – Omega se však narodí vždy s deformitou. I když mají Alfové i Omegové nerovné postavení a to vyvolává neustálé konflikty a boje, oba geny zároveň bezpodmínečně spojuje stigma – krutá skutečnost, před kterou nelze uniknout. Pokud jeden z dvojice zemře, umírá i ten druhý. Cass je vzácný typ Omegy – je obdařena jasnovidectvím. Její bratr Zach má zase velkou moc v Radě Alfů. Cass se odváží snít nejnebezpečnější ze snů – sen o rovnosti mezi oběma skupinami. A právě kvůli tomu se dostane do hledáčku jak svého bratra, tak celé Rady i hnutí odporu Omegů.


Závěr:

Dystopie není žánr pro každého, ale má velké množství podob a mnoho lidí si mezi nimi vybere. A pokud jste si ještě nevybrali, tak dystopie tu byly, jsou a určitě ještě nějakou dobu budou.


Vaše Klaruša (text) a Mata (zbytek) :)

čtvrtek 3. března 2016

RECENZE #9 - FANGIRL

Obecné informace o knize:


Autor: Rainbow Rowell
Rok vydání:  2015
Počet stran: 456
Název (v originále):  Fangirl

Anotace:


Ačkoli jsou až na fyzickou podobu každá úplně jiná, Cath odjakživa sdílela se svým dvojčetem Wren všechno: oblečení, trápení s rodiči i vášeň pro knížky o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Jenomže teď obě nastupují na vysokou školu a Wren poprvé nechala Cath na holičkách – nechce s ní bydlet na koleji.
Potíž je v tom, že Cath na rozdíl od sestry není právě společensky zdatná. Jejím přirozeným prostředím je internet, kde se nemusí nikomu dívat z očí do očí a kde tisíce fanoušků nadšeně čtou její povídky ze světa Simona Snowa. A to je svět na hony vzdálený bludišti školních budov, v němž číhají nástrahy v podobě všech možných fobií, děsivých spolubydlících s neodbytnými kamarády a profesorek tvůrčího psaní, které o fanfikcích nechtějí ani slyšet.
Co ale Cath zbývá než zachovat klid a nedat se?


Můj názor:


Rok se s rokem sešel a zase tu máme to období mezi jarem a zimou, kdy je neustále ošklivo, ale vy vůbec nevíte, na které ošklivo se připravit. Je lepší vzít si pořádného kulicha nebo, pláštěnku? Tak či tak, vůbec se nehodí vycházet z domu a tento čas je pro knihomola nejlepší čas na čtení. Ale k věci, tentokrát jsem na recenzi vybrala knihu z jiného soudku. Většinou píši o nějaké slavné knize, která si vysloužila obdiv čtenářů, kritiků, a také se dočkala filmu. Teď je to jinak, vybrala jsem si totiž Fangirl.
Většině lidí ten název asi nic neříká a já se ani nedivím, knížka není nijak slavná. Ale když už byly nějaké recenze, byly velmi kladné, tak proč to nezkusit?  Pravda je, že jsem si ani nepřečetla anotaci a prostě jsem to riskla. A myslím, že se mi to docela vyplatilo. Hned jak jsem začala číst, chytl mě autorčin styl psaní. Většina autorek píše poutavě, ale R.R. je prostě  originál. Je to přesně ten typ psaní, který vás chytne, i kdyby to byla kniha o pěstování brambor. A na tom je kniha založená. Autorka si krásně hraje se slovy, že děj možná malinko strádá, ale vážně malinko. Ano, je to románek jako vyšitý, ale autorka řeší také typickou otázku nás mladých lidí, „Co se životem?“ Možná vás anotace odradila, ale ona to není obyčejná lovestory (kdyby ano, nešla by napsat na 450 stran J).


Hl. a vedlejší postavy:


Cath je typická introvertka, která žije vlastním světem. Toho skutečného se bojí. Ale i tak, si ji prostě musíte zamilovat, už jen díky jejímu sarkasmu. Stejně tak další postava kamarád Levi. Tato optimistická bomba je prostě parádní, vy jen čekáte, kdy bouchne a vysypou se z něj zlaté konfety. No nemějte ho rádi. Pak jsou tady ještě postavy, které Cath ničí nervy i život, ale to není důležité.  Ani jedna postava není dokonalá, a proto je mám ráda. Jsou jako mya ne žádná trapná dokonalá klišé.

Závěr:


Fangirl je kniha plná vtipných hlášek, optimismu, sarkasmu se špetkou naivity. Má úžasné hlavní hrdiny a já věřím, že od autorky bych takto hltala i návod, jak opravit vysavač.

Knihy, které si přečtěte, pokud se vám líbila Fangirl:


  • Solitaire - Alice Oseman
  • Kde hvězdy stále září - Trish Doller
  • Girl Online - Zoe Sugg
  • Poslouchej - Sarah Dessen
  • Otka: Ošklivá tlustá kamarádka - Kody Keplinger

Solitaire    Kde hvězdy stále záříGirl Online
Poslouchej!Otka: Ošklivá tlustá kamarádka

Další knihy od autorky:


  • Eleanor a Park - Rainbow Rowell

Eleanor & Park

Citáty:



"To, že mě zrovna nenapadá žádný kladný upíří hrdina, neznamená, že žádný není." - "Klaďasové nosí bílou. Už jsi někdy zkoušel dostat z bílého pláště fleky od krve?"
„Jediný způsob, jak zjistit, jestli je něco nebezpečné, je vrhnout se do toho po hlavě“
„Slova mají velikou moc. A jejich moc sílí s tím, jak často se vyslovují.“

 Doufáme, že se Vám naše recenze na Fangirl líbila.
Vaše Klaruša (text) a Mata (zbytek) :)

středa 24. února 2016

RECENZE #8 - JEŠTĚ NEŽ UMŘU



Obecné informace o knize:


Název (v originále): Before i die
Autor: Jenny Downham
Počet stran: 244
Rok vydání: 2010

  

Můj názor:



Vzhledem k tomu, že jsem u knihy už dlouho nepobrečela, sáhla jsem po této knize. Čtenáři i kritici na ni pějí oslavné písně a většinou u ní brečí. Tak se mi zdá, že tohle už jsem o nějaké knize psala. Ano psala jsem podobný popis ke knize Hvězdy nám nepřáli. A není divu tohle je totiž taková její předchůdkyně a první kniha, která se na umírající teenagery dívá trochu jinak. Knihu jsem si chtěla už velmi dlouho přečíst (ne, že bych nějakou jinou nechtěla) a když jsem ji našla v knihkupectví za šedesát korun, byla to láska na první pohled. Moc jsem se chtěla vyhnout porovnávání knihy s jinými „uplakanými“ knihami, ale když vás zasáhne tak silný knihomolismus, jako mě tak už vlastně neděláte už nic jiného než, že knihu porovnáváte s tím a oním. Ale ono to nakonec nebylo potřeba. Četla jsem toho hodně, ale ještě ne žádnou knihu o smrti, která by mě motivovala do života. Asi si říkáte, že se mi z toho čtení „přepísmenkoval“ mozek, ale ti kteří si tu knihu někdy přečetli nebo přečtou, mě určitě pochopí. Je to vlastně o tom, že život nemusí být dost dlouhý na to, abychom stihly všechno. A abych taky řekla i něco jiného kromě obsahu tak, styl psaní byl výborný, žádná nuda, pěkně mi to pomáhalo s vžitím do děje a hlavně mě to nenudilo.

Hlavní a vedlejší postavy: 

Jak už je psáno v anotaci, knihu vypráví Tessa, která má leukémii a pořádné deprese ze smrti. Její jedinou útěchou je seznam, který si píše na zeď, je v něm vše co se ještě chystá udělat, a až něco z něj splní, tak podrobně to vše popíše do deníku. A že to není nic nevinného. I když ví, že může během pár měsíců zemřít., vyhrabe se z jámy depresí a jde si za svým cílem. Tady nám autorka asi ukazuje člověka, kterým by jsme se měli inspirovat. Zároveň také ukazuje, jak ta její odvaha může být křehká a jak se dá lehko zase najít. Tessa byla velmi uvěřitelná postava, žádné uhlazené myšlenky ani neustálé správné jednání. Škoda, že ji nemůžu pochválit i z jiné strany, protože mi nijak k srdci nepřirostla. Další hlavní postava nemůže být prozrazena, neboť velký spoiler. Vedlejší postavy byly taky takové, že vyhrávali nad sebou a jejich stíny. Její kamarádka i když byla taková divoká a taky trochu lehčího charakteru, jako jediná kamarádka s Tessou byla i nejhorších chvílích.


Závěr:


V ničem mě kniha nezklamala a velmi se mi líbila. Byla jedním velkým příjemným překvapením a ty jsou vždy nejlepší.

*Podle téhle knihy, byl natočen film Teď a tady (v originále Now is good). V hlavních rolích Dakota Fanning, Jeremy Irvine.*



Další kniha od autorky:
  • Ty proti mně
   

Knihy, které si přečtěte, pokud se vám líbilo Ještě než umřu:


  • Chvíle před koncem
  • Ostrov lhářů
  • Jednou ano, dvakrát ne
  • Všechny malé zázraky
  

Děkujeme za přečtení recenze. Těšíme se na Vás u dalšího článku.
Vaše Klaruša (text) a Mata (zbytek) :)

pátek 15. ledna 2016

RECENZE #7 - DIVOČINA

Obecné informace o knize:



Název: Divočina
Originální název: Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail
Autor: Cheryl Strayed
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 400

Obecné informace o filmu:


Název (v originále): Wild
Název (v češtině): Divočina
Rok: 2014
Režie: Jean-Marc Vallée
Scénář: Nick Hornby
Hrají: Reese Witherspoon, Gaby Hoffmann, Laura Dern, Kevin Rankin,..



Anotace:


Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť.
V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington.
Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh.

Můj názor:


O knize jsem se dozvěděla, díky úspěšnému filmu, který byl podle této knihy natočen. Na knihu jsem slýchala docela protichůdné názory, tak jsem rozhodla si udělat svůj vlastní.  Je to příběh o hledání sama sebe. Je to tam dokonale vidět, že z malé naivní Cheryl, která zkoušena svým životem, se stává během cesty nezlomná žena. A přesně o tom kniha je. Ten kdo to nečetl, by mohl říct, že kniha je o holce, která to nemá v životě moc lehké, a tak se vydá ujít „pár“ kilometrů, aby se nějak zabavila. Ta cesta je vlastně jenom vedlejší prvek. Je to vlastně příběh uvnitř příběhu. Není divu, že autorčina prvotina měla velký úspěch. A samotná kniha? Je psána svižným stylem, který střídají pasáže úvah. Já vím, zní to děsně. Jak to může být svižné, a pak zase ne? Jednoduše, kniha je jako na houpačce. Jednou se čtením nemůžete přestat, a pak zase se vám chce ji odložit. Ale i přes tyto části mě čtení bavilo (já to snad píšu vždycky), je to zase něco jiného. Autobiografie psaná tak, že nevěříte, že to napsala amatérka.


Hlavní postavy:


Nevím, jestli se tady dá mluvit o nějaké oblíbenosti. Ani jedna z postav nebyla fiktivní takže, se to o vytváření charakterů moc říct nedá. Sice Cheryl neznám osobně, ale já ji mám prostě ráda.

Film:


Zase jedna povedená adaptace knihy. Já jsem na tohle velký puntičkář, ale bylo tam tolik detailů příběhu, že mě to uspokojilo. Nevím, kdo vybíral herce, ale tomu člověku se to nesmírně povedlo. Jediná co můžu filmu vytknout je, že nevím, jestli člověk, který knihu nečetl, si dokáže dát všechny souvislosti dohromady, ale jinak byl super.



Závěr:


Když začnete číst takovou knihu, musíte počítat s tím, že to nebude úplně dokonalé, a uhlazené.  Jsou to vzpomínky, život, vše co autorka prožila a dokázala. A to je na tom to nejlepší.

Bonusy:

4 knihy, které si přečtěte, pokud se vám Divočina líbila:



  • Řekni vlkům, že jsem doma - Carol Rifka Brunt
  • Chybějící díl -  Marjorie Celona
  • Zpověď: Z děcáku až na přehlídková mola - Veronika Kašáková
  • Nezlomený - Laura Hillenbrand

         

Trailer:




Sountracky:




Citáty:

 „I didn't know where I was going until I got there." 
„How wild it was, to let it be.“

Děkujeme za přečtění recenze na Divočinu.
Vaše Klaruša (text) a Mata (zbytek) :3